Rozhovor s MUDr. Michaelou Šimkovou v časopise Žena a život

Když vaše rezervy už nejdou doplnit

Autor: Michaela Kramárová (Žena a život)  

Foto: Anna Kovačič

21. února 2018

Michaela Šimková umí najít souvislosti. Pacientům pomáhá na cestě ke zdraví a využívá přitom nejen západní a čínskou medicínu. Věří, že pro naše zdraví je důležité, abychom si dali do pořádku vztahy a ujasnili si své životní poslání.

Jací pacienti za vámi chodí? Uvědomují si, že moc záleží na nich samotných, anebo čekají, že je zachráníte?

Přichází čím dál víc vědomých lidí. Během posledních let se klientela úplně mění. Dřív to bylo: Tak tady mě máte, tak se mnou něco udělejte. Ale dneska už vědí, že budou muset sami máknout. Někteří občas přijdou s tím, že jsem jejich poslední instance. Ale já je ­vyvedu z omylu a vysvětlím, že jim budu dělat průvodce, ale ta hlavní práce bude na nich.

Co je podle vás nejdůležitější pro to, abychom byli zdraví?

Být v rovnováze. K odhalení různých vychýlení používám takový bio-psycho-socio-energo-spirituální model, který popisuje, nad jakými oblastmi života by se člověk měl zamyslet. Za­čínáme tím, že hledáme optimální ­podobu stravy, pak se zaměříme na to, jak ­dotyčný funguje ve svém životě, co mu dělá jeho psychika, jestli je úzkostný a proč a jestli s tím může zkusit něco dělat. Pak se podíváme na vztahy a taky je třeba dobré říct si, jaké dotyčný má nebo jaké kdy měl sny a zda si po nich šlape, nebo ne…

Představuju si to správně, že přijde žena, která řeší nějaký zdravotní ­problém, ale vy se jí budete ptát také na to, jak to mají doma s manželem a jestli je šťastná?

Když ke mně přijde, tak nejjedno­dušší je začít přes tělo. Protože další sféry jsou napoprvé moc náročné. Je to tak i normální, stejně tak postupuje i systém čaker – pokud nemáte srovnané ty spodní, tu základnu, na které stojíte, tak je vám k ničemu, že jste někam nahoru napojená. Takže ladíme tělo, začínáme stravou, já jí ­vysvětlím, že není jedno, co jí, a na co všechno má jídlo vliv. Vymyslíme ­jídelníček a přidáme nějaké byliny.

Jídlo měníte každému?

Ano, každému. Dietetika je takový můj koníček, kterému se věnuju už asi třicet let. Hrávala jsem volejbal a potřebovala jsem, abych měla hodně energie a výkonnost, ale zároveň abych neměla velký zadek, takže jsem hledala jídlo, které mi to umožní. Prošla jsem všemi možnými systémy a dnes je dietetika hlavní platformou mojí práce.

A jak bychom všichni měli jíst lépe? Lze to říct obecně?

Všem prospěje, když se úplně vyhnou průmyslově zpracovanému jídlu. To je něco, co tělo nezná, a je to pro něj strašlivá zátěž. Polotovary, uzeniny, sladkosti, sušenky – když se podíváte na složení, tak čím více vidíte cizích slov, tím méně byste to měla používat. Pak je taky docela dobré najít si pekaře, který peče žitný kváskový chleba, v němž nejsou různé další přísady… Prostě vynechat pečivo z vyšlechtěné pšenice, která se používá, aby výrobky měly krásný tvar, ale tělo ji nezpracuje. Když lidé změní jen tyhle dvě věci, většinou nastane obrovský posun.

A když proberete jídlo, tak už se ­vrháte na psychiku?

Pak se koukneme na to, co jsem zjis­tila z pulsu a jazyka… Tam už vidíte třeba, že ten člověk má přetížená játra, takže víte, co se z toho rekrutuje v psychologické oblasti.

Co třeba?

Třeba, že polyká emoce, že si všechny křivdy nechává v sobě a neřeší je. Možná si jen postěžuje sousedce, ale s tím, koho se to týká, problém neřeší. To je asi nejčastější problém u žen, když mají zablokovaná játra. Když se toho dotknu, tak většinou žena ­zareaguje, že jo, že to neumí a že se to učí… Chvíli se do té oblasti díváme a promyslíme, jaké byliny by bylo vhodné nasadit pro začátek. Ona ­odchází s nějakou představou o tom, co se děje v jejím těle, jak medicínsky, tak i z energetického hlediska.

Pomůžou byliny i k tomu, aby měla sílu nepolykat emoce?

Některé tak fungují. Ale své klientky na to musím upozorňovat. Jsou byliny, které takzvaně prošťouchávají játra nebo otevírají jaterní dráhu. Radši je varuju, že možná budou své okolí rozčilovat, protože ze sebe budou ­sypat pocity a naštvou sousedku nebo často maminku – ženy se totiž mnohdy chovají jako malé holky a nedokážou mamince nastavit hranice. Jaké problémy u vás řeší ženy, vět­šinou matky, které své potřeby odkládají až na poslední místo? Máte takové klientky? Ano, to je prototyp. Přijdou, že jsou unavené, úplně urvané, přestávají spát, pořád se starají o děti, o manžela nebo o všechny, do toho babička marodí a tchyně je ve špitále… Mají totálně vyčerpané ledviny a slabou krev. Vysvětlím jim, že mají vyprázdněné rezervy a že si koledují o nějaký průšvih typu autoimunitního onemocnění nebo poruchy funkce štítné žlázy.

Co tedy mají takové ženy dělat?

Musí začít pečovat také o sebe. Do­poručím jim byliny a jídlo a hledáme možnosti, jak předelegovat věci, které dělají. Většinou odcházejí s nějakým úkolem, vybereme ten nejjednodušší. Například, že manžel ráno odvede děti do školky. Nebo že si větší děti začnou samy dělat svačiny a tak dále. Michaela Šimková (47) ● Narodila se v roce Kovového Psa v Chomutově. Získala titul MUDr., atestovala se v oboru psychiatrie a později absolvovala čtyřletý výcvik LIRTAPS specializovaný na rodinnou terapii se zaměřením na psychosomatiku.  ● Vystudovala tradiční čínskou medicínu  u Sinobiologické společnosti v Praze.  ● Od roku 2008 pro­vozuje soukromou ordinaci v Českých Budějo­vicích. Více na mudrmichaela­simkova.cz.

Jaké nemoci se díky Medicíně souvislostí daří vyléčit? Stane se, že na někoho čínská medicína nezabere? Musí člověk, chce-li se léčit bylinami, těmto rostlinám věřit, nebo pomohou i „nevěřícím Tomášům“? To vše se dočtete v rozhovoru v aktuálním vydání Ženy a život, která je právě v prodeji. I s přílohou Harmonie pro duši a tělo!